Na internetu se objevuje článek Aeronetu, který převzal například další dezinformační web CZ24.NEWS o údajné vzpouře v Polsku, kde prý tamní vojáci odmítli dodat na Ukrajinu tanky Leopard z Německa, kvůli čemuž údajně rezignovala i německá ministryně obrany.
Naše hodnocení: nepravda
Podrobnosti: Zpráva je však zcela vymyšlená. Polská média o žádné vzpouře nemluví, ostatně není k ní ani důvod. Dodávky tanků z Německa na Ukrajinu totiž není otázka dní, ale spíše měsíců nebo let. K žádné dodávce zatím nedošlo.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová (ne Lambertová jak je nazývána článkem) rezignovala ze zcela jiného důvodu. Lambrechtová v prohlášení poznamenala, že v posledních měsících čelila mimořádné mediální pozornosti, která je překážkou pro věcné zpravodajství a diskuzi o vojácích, armádě a bezpečnostně-politických rozhodnutích. Ve skutečnosti se však jednalo o řadu skandálů. Opozice opakovaně kritizovala podle ní velmi slabý výkon Lambrechtové ve funkci a po Novém roce ji opakovaně vyzývala k rezignaci. Poslední kapkou pro ni bylo novoroční video, na němž na pozadí oslav v Berlíně ministryně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala.
Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák z mnoha chyb ministryně připomenul například to, že když se měla zúčastnit návštěvy německých vojáků, dala přednost zimní dovolené v Alpách. Na služební cesty s sebou pravidelně brala svého syna, a to i vojenskou helikoptérou, ten to pak kontroverzně zveřejňoval na sociálních sítích.
Článek se také zabývá Českou republikou, kdy připomíná, že prezident je vrchní velitel ozbrojených sil. Ve skutečnosti se však jedná spíše o formální roli. I za případného válečného stavu by armádě velela vláda a dál řídila ČR. Prezidentovi naopak zanikají některé pravomoci, například nemá možnost vetovat zákony. Prezident tak velí defacto jen Vojenské kanceláři prezidenta republiky a Hradní stráži, které čítají několik set vojáků.
Ohleděn údajného zmocňovacího zákona, nyní může kabinet vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souladu na nejvýše 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Nově navrhovaná předloha k výčtu přidává ochranu života a zdraví a ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti Česka. „Jedná se zejména o případy záchrany občanů ČR v zahraničí, poskytování pomoci uprchlíkům, zajišťování ochrany života a zdraví osob ohrožených nelegální migrací či poskytování zdravotnické pomoci obyvatelstvu například v případě epidemií a pandemií,” stojí v důvodové zprávě. Předloha by vládě i v těchto případech umožnila rozhodnout o až 60denním pobytu cizích vojáků v Česku.
Zda novela zákona projde, není jisté. Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba nejméně třípětinová většina, tedy aspoň 120 hlasů. Vládní koalice jich má 108 a potřebuje podporu aspoň části opozice. Mimochodem o velmi podobnou změnu se snažil v roce 2019 i Andrej Babiš.
