Velmi virálním se nyní stalo video Stanislavy Gabriel, která porovnává covidové a necovidové pacienty a chřipku s onemocněním COVID-19. Video má 20 tisíc sdílení.
Naše hodnocení: zavádějící
Podrobnosti: V úvodu videa se Stanislava Gabrielová představuje jako zdravotnice. Podle životopisu na Linkedin vystudovala střední zdravotnickou školu jako zdravotní sestra, pak ovšem se vydala jinou cestou. Vystudovala andragogiku, což je pedagogický obor, a také neklinickou psychologii. Nyní působí jako „vztahový a zdravotní konzultant v poradenské psychologii“. Rozhodně tedy není zdravotnicí na JIP nebo jednotkách ARO, o kterých ve videu hovoří.
Na začátku videa hovoří o 9 tisících úmrtí na COVID-19. Video bylo natočeno 15. prosince 2020 ačkoliv se virálním stává až nyní. To v té době byla pravdivé číslo. Gabrielová však tvrdí, že ne všichni zemřeli na COVID-19. Znovu tedy oprašuje známou mantru úmrtí na nebo s COVIDem-19. Statistiky, kolik lidí zemřelo na COVID-19 nebo na přidružené nemoci skutečně neexistují. Psycholožka však pozapomněla zmínit statistiky celkové úmrtnosti, které hovoří nekompromisně. V období od října 2020 v České republice skutečně docházelo až ke dvojnásobnému počtu celkových úmrtí. V historii ČR se jednalo o bezprecedentní situaci, která nelze jinak vysvětlit, než že COVID-19 stál za výraznou části těchto úmrtí.
Následně srovnává onemocnění chřipky a COVID-19. Na úvod. Chřipka není ta „rýmyčka“, kterou má člověk pětkrát za rok. Chřipka je poměrně agresivní virus s poměrně závažným onemocněním. Důležitým rozdílem mezi chřipkou a koronavirem je rychlost přenosu. Chřipka má kratší průměrnou dobu inkubace (čas mezi infekcí a projevem prvních příznaků) i kratší sériový interval (čas mezi dvěma pacienty v řetězci přenosů) než SARS-CoV-2. Sériový interval koronaviru se odhaduje mezi 5-6 dny, chřipka má interval 3 dny. Mezi další faktory patří míra infekčnosti (známé jako písmeno R). Chřipka má pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu covid-19 bez sociálního distancování má faktor R asi 2,5. Dalším měřítkem viru je, jak často musí být infikovaní lidé hospitalizováni. Se sezónní chřipkou je to zhruba 1 procento; u koronaviru jde přibližně o 5% (v ČR momentálně 4%). Vyšší infekčnost a vyšší míra hospitalizace dokážou vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99.000 lidí, z nichž asi téměř 5.000 by muselo být hospitalizováno.
Gabrielová dále uvádí, že smrtnost chřipky je přibližně 0,1% zatímco COVID-19 je to 0,3%. Toto tvrzení je pravdivé. Pravdivé je také, že necovidový a covidový pacienti vyžadují na JIP a jednotkách ARO obdobnou péči. Rozdíl je však v množství pacientů. Množství pacientů v nemocnicích je i dnes natolik vysoký, že zdravotníci nemají čas věnovat se tolik jednotlivým případům jako v jiném období.
Cílem opatření není vyvolávat v lidech strach, ale docílit toho, aby nemocnice nebyly zahlceny pacienty natolik, aby si lékaři museli vybírat, jaké pacienty zachrání a jaké ne.
