V souvislosti se zvýšeným výskytem opičích neštovic se objevují dezinformace, že se chystá očkování proti této nemoci nebo dokonce lékaři už obvolávají děti k očkování.
Naše hodnocení: nepravda
Podrobnosti: Ve skutečnosti vakcína proti této nemoci neexistuje. V Československu se očkovalo proti pravým neštovicím jen do roku 1980. O nějakém přeočkování nemůže být řeč. V Evropě je sice registrovaná vakcína Imvanex, podle infektologické společnosti v USA je schválená i pro prevenci opičích neštovic. Podává se však preventivně pouze lidem, kteří jsou v riziku kontaktu s nákazou – jako jsou zdravotníci, laboratorní pracovníci nebo ošetřovatelé zvířat. Ta je však v České republice pakticky nedostupná. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek upozorňuje, že látky, které se používaly v minulém století, doprovázely často silnější nežádoucí reakce. „Rizika vakcinace starou vakcínou používanou v Československu (pokud jsou zásoby) v tuto chvíli převyšují možná rizika (infekce, pozn. red.), proto nepovažuji přeočkování rizikových skupin za vhodné,“ napsal Právu. „Musela by být k dispozici vakcína nové generace,“ dodal. K žádnému očkování proti opičím neštovicím tedy nedochází, vakcíny proti ní neexistují, vakcína proti pravým neštovicím existuje, v ČR se však s ní neočkuje.
Povinnost fyzických osob podrobit se stanovenému druhu pravidelného a zvláštního očkování je uvedena v § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Ten člení vakcinaci na pravidelnou, hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, kam spadá devět povinných očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, přenosné dětské obrně, virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám, příušnicím a hemofilovým nákazám způsobeným původcem Haemophilus influenzae b. Mezi pravidelná se řadí i očkování proti tuberkulóze, pneumokokovým nákazám a chřipce, která ale nejsou povinná.
