I české účty na sociálních sítích šíří dokument, který pochází z 9. února 1990, na němž je napsáno: „Sjednocené Německo zakotvené v politicky proměněném NATO, jehož působnost se nebude posouvat na východ“. Má to dokazovat, že američané se zavázali, že NATO se nebude rozšiřovat dále na východ. Toto porušení slibu má být podle prokremelské propagandy jedním z důvodů současné ruské agrese na Ukrajině.
Naše hodnocení: zavádějící
Podrobnosti: V uvedeném dokumentu se však jedná jen o poznámky tehdejšího amerického ministra zahraničí Jamese Bakera. Na schůzce 9. února se vyjednávalo o podmínkách sjednocení Německa. Jednání byla ukončena 12. září 1990 v Moskvě podpisem smlouvy o státní suverenitě sjednoceného Německa.
Fáma o slibu nerozšiřovat NATO má určitý racionální základ. Je jím proslulý výrok amerického ministra zahraniční Jamese Bakera „not one inch eastward” (“ani o píď na východ“), který byl opakovaně pronesen na jednáních s Gorbačovem 9. února 1990. V písemných poznámkách, které se ze schůzky dochovaly, si navíc Baker udělal značku u poznámky „konečný výsledek: sjednocené Německo zakotvené v politicky proměněném NATO, jehož působnost se nebude posouvat na východ“.
Jenže podle všeho se na jednání mluvilo jen o Německu. Jak celou záležitost vnímají sami protagonisté tehdejších vyjednávání? Americký ministr zahraničních věcí James Baker už v roce 1997 odmítl interpretaci svého výroku v jiném kontextu, než bylo sjednocení Německa a tím i celou konstrukci o údajném slibu nerozšiřovat NATO na východ. Bakerova slova potvrzuje kromě jiných dokumentů i zveřejněný záznam z konverzace s Gorbačovem 9. února 1990.
Bývalý americký velvyslanec v Moskvě Jack Matlock potvrdil, že veškerá jednání roku 1990 se vedla výhradně o statutu Německa, nikoliv střední a východní Evropy. Ten ostatně byl v té stále součástí Varšavské smlouvy. „Nebylo to ale vždy řečeno zcela jednoznačně,“ připustil Matlock možnost dvojího výkladu formulace „rozšíření na východ“.
Celá jednání navíc probíhala v kontextu summitu na Maltě v prosinci 1989, kdy SSSR slíbil nepoužít ve svém bloku sílu k řešení politických problémů a udržení disciplíny svých satelitních zemí a USA zase zdrženlivou politiku v regionu, která nebude poškozovat sovětské bezpečnostní zájmy.
Že neexistuje žádná písemná dohoda o rozšiřování NATO připustil i sám Vladimir Putin a to několikrát. V roce 2002 s diskuzemi o další vlně rozšiřování o pobaltské republiky prohlašoval, že „každá země má právo zvolit si způsob, jakým zajistí svou bezpečnost, to platí i pro pobaltské státy“.
Ve Vánočním projevu na začátku roku 2022 (v Rusku se slaví Vánoce vždy počátkem ledna) tedy několik týdnů před zahájením ruské agrese, Putin přiznal, že žádný písemný slib neexistuje. „Chtěli jsme, aby se (NATO) nerozšiřovalo, ale ono se rozšiřovalo. Mluvilo se o garancích pro všechny, ale nejsou. Bylo to řečeno, ale kde je to napsané na papíře? Nikde,“ uvedl ruský prezident.
