Na sociálních sítích se znovu šíří nebezpečný zdravotnický mýtus: že kolonoskopie údajně „rozjede rakovinu“ a že lidé po ní mohou během deseti až čtrnácti dnů zemřít. Tento narativ v posledních dnech šířila i Jana Yngland Hrušková. Problém je, že pro takové tvrzení neexistují odborné důkazy. Naopak iROZHLAS cituje gastroenteroložku Karolínu Podolskou, podle níž kolonoskopie zachrání nesčetně více životů, než kolik způsobí komplikací. Ministerstvo zdravotnictví i VZP pak tato tvrzení označují za zavádějící, respektive nebezpečnou dezinformaci.
Je pravda, že kolonoskopie není úplně bezrizikové vyšetření. Jako u jiných invazivních výkonů mohou vzácně nastat komplikace, zejména krvácení nebo perforace střeva. Jenže právě to je rozdíl mezi seriózní medicínou a dezinformací: medicína rizika přiznává, ale zasazuje je do skutečných čísel. Podle odborných přehledů a doporučení jsou závažné komplikace u screeningové kolonoskopie vzácné; přehled publikovaný v časopise World Journal of Gastroenterology uvádí perforaci u screeningových a dispenzárních kolonoskopií zhruba v rozmezí 0,010 až 0,067 procenta. ESGE i ASGE navíc dlouhodobě popisují kolonoskopii jako výkon s nízkým, byť nikoli nulovým rizikem závažných nežádoucích účinků.
Hlavní fakt ale zůstává: kolonoskopie neslouží jen k „hledání rakoviny“, ale často i k její prevenci. Při vyšetření lze odhalit a odstranit polypy, z nichž by se později mohl vyvinout zhoubný nádor. Právě tím se kolonoskopie odlišuje od řady jiných screeningů. Národní onkologické a screeningové instituce v Česku i zahraničí uvádějí, že včasný záchyt a odstranění přednádorových změn snižují výskyt i úmrtnost na kolorektální karcinom. České Národní screeningové centrum připomíná, že program screeningu kolorektálního karcinomu funguje od roku 2000 a je zaměřen právě na snížení incidence i mortality. Podle hodnocení programu v ČR dochází k setrvalému poklesu obou ukazatelů.
S kolonoskopií se přitom pojí i další dezinformace. Jedna z nejčastějších tvrdí, že když člověk nemá žádné potíže, screening nepotřebuje. To je nesmysl: screening je určen právě pro lidi bez příznaků. Kolorektální karcinom se v raných stádiích často nijak neprojevuje a může vyrůstat z polypů řadu let bez nápadných obtíží. Proto český screeningový program cílí na muže i ženy ve věku 45 až 74 let a nabízí buď test okultního krvácení do stolice, nebo screeningovou kolonoskopii. Jinými slovy: absence příznaků není argument proti screeningu, ale naopak důvod, proč má smysl.
Další manipulace staví na vytrženém zrnu pravdy: protože komplikace existují, celé vyšetření je prý „škodlivější než užitečné“. Jenže u screeningu se vždy porovnává poměr přínosů a rizik. A právě ten podle odborných institucí vychází jednoznačně ve prospěch vyšetření. WHO uvádí, že kolorektálnímu karcinomu lze předcházet zdravým životním stylem a časným záchytem, zatímco IARC shrnuje dostatek důkazů, že screening kolonoskopií snižuje incidenci i úmrtnost na tuto rakovinu. Z toho plyne jednoduchý závěr: tvrdit lidem bez důkazů, že po kolonoskopii „do 14 dnů zemřou“, není alternativní názor, ale hazard se zdravím veřejnosti.
U podobných zdravotnických hoaxů je dobré držet se jednoduchého pravidla: čím dramatičtější tvrzení, tím silnější musí být důkazy. V tomto případě chybějí. Naopak existují oficiální screeningové programy, doporučení odborných společností i dlouhodobá data z Česka a zahraničí, která ukazují, že kolonoskopie patří mezi důležité nástroje prevence a včasného záchytu. Opatrnost je na místě vždy, ale strach založený na nepravdách může lidi odradit od vyšetření, které jim může zachránit život.